Češi vloni strávili na nemocenské víc než 70 miliónů dní

Statistický úřad vydal v minulých dnech velmi zajímavé propočty z oblasti nemocenské. Lidé promarodili více než 70 milionu dní a průměrná délka jednoho marodění stoupla na 43 dní, z toho z 88,2% byla z důvodu nemoci. Pro většinu lidí pracovní neschopnost znamená zásah do svého rodinného rozpočtu. Od 1. do 3. dne člověk nedostane ani korunu, od 4. do 14. dne má nárok na náhradu mzdy ve výši 60% od zaměstnavatele a od 15. dne je vyplácena nemocenská. 

Díky možnému připojištění právě pracovní neschopnosti, lze takovému finančnímu výpadku zabránit. Máte i vy ve svých smlouvách pojištěnu pracovní neschopnost? Máte ji i na nemoc nebo jen na úraz? Víte na kolik a jak byste měli být připojištěni? Vše Vám rádi zodpovíme, zkontrolujeme a poradíme ...

 

Násedující článek byl převzat z webu Kurzy.cz ze dne 1.6.2017 - zveřejněn od Petry Báčové, tiskové mluvčí ČSÚ.

"Vloni kvůli nemoci denně chybělo na svých pracovištích 161 100 zaměstnanců. To je o 5,2 % víc než v roce předchozím.  Češi strávili na nemocenské celkem 70,3 miliónu dní.

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti se v roce 2016 zvýšil. Meziročně o bezmála 70 000 na 1,63 miliónu. „Pracovní neschopnost byla ve většině případů zaviněna nemocí. V 2,9 % byly její příčinou pracovní úrazy a v 8,9 % ostatní úrazy, tedy ty, které se stanou mimo pracoviště, ale zaměstnance na čas vyřadí z pracovní činnosti,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na sto pojištěnců bylo zaznamenáno v Libereckém, Plzeňském a Karlovarském kraji. Naopak nejméně v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Regionální rozdíly jsou ovlivněny zejména strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnosti v jednotlivých krajích.

V posledních deseti letech se průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti zvýšila. Z 35,3 dne v roce 2006 stoupla na 43,0 dne v roce 2016.

Úhrnný počet dnů dočasné pracovní neschopnosti se vloni rovnal 70,3 miliónu. To je o 5,1 % víc než v roce 2015. „Je pravda, že za posledních pět let vzrostl počet prostonaných dnů z důvodu dočasné pracovní neschopnosti o čtvrtinu. V porovnání s rokem 2006 ale Češi vloni stonali celkem o 25,2 miliónu dní méně,“ potvrzuje Božena Půbalová z oddělení statistiky zdravotnictví ČSÚ.

Ženy vloni prostonaly celkem 38,4 miliónu dnů, tj. o 17 % více než muži. Z hlediska odvětví, v němž nemocensky pojištěný pracoval, bylo nejvíce dnů pracovní neschopnosti evidováno ve zpracovatelském průmyslu. Nejméně pak ve výrobě, rozvodu elektřiny a jiných energií."